Pralesničkovití

Popis

Žijí v tropických pralesech Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů žije na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí. Některé druhy žijí v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené. Zbarvení a vzorování se může lišit i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky - "přísavky".^[1] Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvené druhy pralesnička strašná (Phyllobates terribils) a pralesnička dvoubarvá (Phyllobates bicolor). Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští indiáni, například Janomamové jejich jedem natírají šípy k lovu.^[2], z toho pochází starší označení celé skupiny - šípové žáby. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští indiáni, zejména Tupinambové, k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako tapiragé.

Rody

• Allobates Zimmermann and Zimmermann, 1988
• Ameerega Bauer, 1986
• Anomaloglossus Grant et al., 2006
• Aromobates Myers, Paolillo O., and Daly, 1991
• Colostethus Cope, 1866
• Cryptophyllobates Lötters, Jungfer, and Widmer, 2000
• Dendrobates Wagler, 1830
• Epipedobates Myers, 1987
• Hyloxalus Jiménez de la Espada, 1871
• Mannophryne La Marca, 1992
• Nephelobates La Marca, 1994
• Phyllobates Duméril and Bibron, 1841
• Ranitomeya Bauer, 1988